Belamcanda chinensis - angínovník čínský
Popis:
Vytrvalá, až 1 m vysoká bylina. Listy mečovité, až 40 cm dlouhé a cca 3 cm široké. Květy v řídkých květenstvích, 6četné, nejčastěji žluté až oranžové a červeně skvrnité. Plodem jsou tobolky. Kvete v VII až IX.
Léčitelství:
Sbírá se oddenek nebo list.
Droga obsahuje glykosidy (belamcadin, tectoridin), flavonoidy, třísloviny, silice, trochu saponinů a zřejmě i blíže neprozkoumané alkaloidy.
Oddenku se užívá při poruchách žláz s vnitřní sekrecí (např. pohlavní žlázy), při revmatismu, při nadýmáni a zácpě a protože působí i močopudně, lze jej aplikovat i při chorobách ledvin a močových cest. List se užívá obvykle čerstvý, jeho žvýkání může pomoci při angíně nebo zahlenění. Oddenek se podává ve formě odvaru, jenž se pije 4x denně po 125 ml.
Angínovník působí poměrně razantně až mírně toxicky, proto by se jej nikdy nemělo užívat v nadměrných dávkách. Žvýkání čerstvých listů by nemělo trvat déle než půl minuty a nemělo by se opakovat více než 6x denně. Pří déletrvajícím žvýkání se totiž u některých jedinců mohou objevit dosti nepříjemné alergické reakce (otoky dýchacích cest).
Pěstování:
Pěstuje se v několika odrůdách, jež se liší barvou květů. Vyžaduje slunné stanoviště, půda by měla být výživná, propustná, plus mínus neutrální, spíše vlhká, nikoliv však podmáčená. Protože špatně snáší větší mrazy, je nutné jej na zimu buďto důkladně chránit nebo přenést do nějaké chladnější místnosti nebo jej celoročně pěstovat jako hrnkovou rostlinu. Množí se dělením trsů nebo semeny, která se vysévají v únoru až v březnu. Při pokojové teplotě vyklíčí asi za 14 dní a o další 4 měsíce by již rostlina mohla kvést.