Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mercurialis perennis - bažanka vytrvalá (bažanka lesní)

11. 6. 2008

 

Popis:

Vytrvalá, dvoudomá, 15 až 40 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, nevětvená, oblá, se 2 sbíhavými lištami. Listy nahloučeny v horní polovině lodyhy, vstřícné, řapíkaté, kopinaté až podlouhle vejčité, tupě zubaté. Samčí květy uspořádány v klasnatá květenství, drobné, žlutozelené, bez korunních lístků a se 3 lístky kališními, samičí květy ve stopkatých, 1 až 3 květých klubíčkách vyrůstajících v paždí listů, rovněž žlutozelené. Kvete v IV až V.
Latinské rodové jméno pochází od boha Merkura, jenž údajně objevil léčivé vlastnosti této rostliny.

Stanoviště:

Stinné a humózní listnaté a smíšené lesy, křoviny, často podél vodních toků.

Jedy a další látky:

Bažanka obsahuje methylamin, trimethylamin, hermidin, trochu silice, saponiny, glykosidy, třísloviny, cukry a zřejmě i ještě blíže neprozkoumané alkaloidy.
Otrava se projevuje nechutenstvím, kolikovitými bolestmi, průjmem (často krvavým) a celkovou malátností, v těžších případech se mohou objevit i poruchy srdeční činnosti, otravy však nebývají smrtelné a byly pozorovány spíše u zvířat nežli u lidí. Toxicita drogy se výrazně snižuje zahřátím a sušením, uvádí se, že po půl roce skladování je již zcela bez toxických účinků.

Léčitelství:

Droga byla užívána zejména v minulosti, dnes je již převážně považována za zastaralou a také nebezpečnou (viz. výše). Sbírala se kvetoucí nať (Herba mercurialis perennis) a to zejména jako prostředek projímavý a močopudný (např. při zánětu močových cest), zevně se pak užívala na špatně se hojící či hnisající rány a na spáleniny nebo ve formě sedacích koupelí při váznoucí menstruaci. Vzhledem k razantním až toxickým účinkům se však nikdy bažanka nesmí užívat dlouhodobě a to ani při zevní aplikaci!!!