Ocimum basilicum - bazalka vonná (bazalka pravá)
Popis:
Jednoletá bylina, 20 až 40 cm vysoká. Lodyha obvykle bohatě větvená, lysá nebo krátce chlupatá, 4hranná až takřka oblá. Listy vstřícné, dlouze řapíkaté, čepel eliptická až vejcovitá, celokrajná až řídce zubatá. Květy v chudých lichopřeslenech, kalich dvoupyský, bílý. Byly vyšlechtěny i kultivary s květy růžovými či červenými a listy kadeřavými, zelenými až červenofialovými. Kvete v VI až IX.
Léčitelství:
Užívá se nať (Herba basilici), která se sbírá v době květu seřezáním asi 10 cm na zemí tak, že část listů se ponechá na rostlině a sklízet se tudíž může i vícekrát (2x až 3x) ročně. Suší se ve stínu nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C.
Bazalka obsahuje hlavně silice (až 1,5%) s hlavní složkou methylchavikolem (estragolem) a linalolem a přibližně 5% tříslovin, flavonoidy, glykosidy, éterické oleje s eugenolem a ocimem, bazalkový kafr, tanin, cinoel a jiné látky.
Bazalka zvyšuje žaludeční činnost (snižuje napětí hladkého svalstva trávícího traktu a zvyšuje vylučování trávících šťáv), snižuje nadýmání, podporuje chuť k jídlu, usnadňuje odhleňování, působí protizánětlivě a mírně antibioticky. Dle J.A.Zentricha lze zevně použít šťávu z čerstvé bazalky jako podpůrný lék při zánětech středního ucha a na těžko se hojící rány. Protože rostlina zklidňuje, bývá její aplikace vhodná i při nespavosti, migréně, mentální vyčerpanosti či některých formách depresí. Bazalka také podporuje tvorbu mateřského mléka a léčí afty v ústní dutině. Bývá vhodná i při léčbě močového systému a při průduškovém astmatu.
Bazalka se obvykle podává ve formě nálevu, kdy se 1 čajová lžička spaří 150 až 200 ml vroucí vody, ve které se nechá ustát asi 10 minut. Je také důležitou součástí posilujících aromatických koupelí, kdy se používá samostatně nebo ve směsích 1x až 2x týdně. Při prevenci srdeční slabosti nebo astmatu se osvědčila inhalace par vařící se bazalky.
Další užití:
Mladé listy bazalky se užívají k přípravě salátů a sušené listy jako koření zejména na maso, ryby, luštěniny, k ochucování tvarohu a uzenin, ale i do polévek a omáček. Silice získané z bazalky se také užívají při výrobě voňavek.
Pěstování:
Bazalce se daří výhradně v teplých, slunných a chráněných polohách. Semena se vysévají v březnu do pařeniště, na záhony se přesazuje v květnu nejlépe po dvou rostlinách ve vzdálenosti asi 30 cm od sebe. Rostlině vyhovuje půda kyprá a na živiny bohatá.