Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sambucus ebulus - bez chebdí

11. 6. 2008

 

Popis:

Vytrvalá, 50 až 200 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, nevětvená, oblá, rýhovaná. Listy řapíkaté, lichozpeřené, se 2 až 5 páry lístků, které jsou krátce řapíčkaté, kopinaté, zubaté. Květy v mnohokvětých koncových vrcholících se 3 až 5 rameny, vonné, bílé až růžové, prašníky fialové, později hnědočervené. Kvete v VI až VIII.

Stanoviště:

Lesní okraje, světlé lesní cesty, paseky, křovinaté stráně, vinice, rumiště, na půdách čerstvě vlhkých, hlubokých, kamenitých až hlinitých, zásaditých až slabě kyselých, výživných.

Obsažené látky:

Listy obsahují emulsin, hořčinu, sacharosu, trochu silice a kyanogenní glykosid. V kořeni jsou přítomny třísloviny, pryskyřice, saponin, hořčina, sacharosa, stopy silice a enzym, jenž odštěpuje kyanovodík. V plodech jsou přítomny organické kyseliny (např. kozlíková, jablečná, vinná), silice, třísloviny, hořčiny, cukr a anthokyan.
Otravy se projevují zvracením, průjmem a závratěmi, u dětí byla údajně zaznamenána i smrtelná otrava po požití plodů.

Léčitelství:

Sbírají se plody (Fructus sambuci ebuli) nebo oddenek (Radix sambuci ebuli). Plody se sbírají v době zralosti (září, říjen), oddenek na jaře nebo na podzim. Po omytí se oddenek suší při teplotách do 45 °C.
Droga působí silně močopudně a užívá se zejména při zánětu močových cest nebo močového měchýře. Napomáhá také k rozdrobení a vyloučení močových kaménků a močového písku, podporuje vykašlávání a působí sekretostimulačně.
Plody se nesuší, ale užívají se buď čerstvé nebo se z nich získává šťáva, která se užívá např. při astmatu. Oddenek se podává ve formě krátce vařeného odvaru (1 čajová lžička drogy na 400 ml vody, vaří se 1 minutu) zejména při zánětu močových cest.
POZOR: Droga působí poměrně razantně a při větších dávkách může být i toxická. Proto není vhodné ji používat v amatérském samoléčení!

Další užití:

Plodů se v minulosti užívalo k barvení kůží a příze, k dobarvování vína nebo při výrobě inkoustů.